Pravda se zkoumání nebojí

Milý bratře, milá sestro,
rozhodl jsem se napsat dopis osobám, které mám rád a na jejichž pochopení mé situace mi obzvláště záleží. Proto používám dvojí oslovení a píši dopis jako otevřený.

Píši Ti, protože si Tě jako člověka vážím a rád bych, aby ses dověděl přímo ode mě, proč nechodím na shromáždění. Není to vůbec kvůli lidem, a věř mi, že mám bratry a sestry ve sboru velmi rád a proti nikomu nic nemám. Ujišťuji Tě, že to není ani tím, že bych byl duchovně slabý, hledal své sobecké pohnutky nebo hřích, ani se nechci odtahovat od svých přátel, příbuzných a už vůbec ne od Boha. V mém životě se totiž za poslední rok udála zásadní změna.

Jsem toho názoru, že když člověk putuje krajinou, je čas od času potřeba podívat se do mapy a zkontrolovat, zda jde správným směrem. A stejné je to v životě. Přesně to jsem udělal přibližně před rokem, po 18 letech v aktivní službě jako svědek Jehovův. Celý rok jsem hodně studoval, přemýšlel, rozjímal, modlil se, a dospěl jsem k zásadnímu rozhodnutí – totiž že již nechci kráčet s organizací svědkové Jehovovi.

Jestli se Ti nyní sevřelo srdce nebo v Tobě toto prohlášení vyvolalo jinou emocionální reakci, pak je tento dopis určen právě pro Tebe. Byl jsem vyučován právě jako Ty, a tak vím, že až se tento můj krok stane všeobecně známým, budu považován za odpadlíka od Jehovy, bude mi připisována ztráta Božího ducha, budeš mít zakázáno se se mnou stýkat a bude mi připisován návrat do světa a sobecké pohnutky. Jiní naopak řeknou: „To jsi to nemohl překousnout? My také vidíme chyby. Mysli na rodinu a na přátele.“

Až bude ve sboru ohlášeno, že už nejsem svědkem Jehovovým, bude tím vlastně pošpiněno mé jméno. Je totiž ponecháno na každém, jestli si o mě bude myslet, zda jsem cizoložník, modlář…nebo dokonce vrah. Pokud někdo hřešil ve starověkém Izraeli, probíhal soud veřejně, v branách, a to přede všemi. Právní výbory svědků Jehovových jsou vedeny za zavřenými dveřmi a nikdo jiný než tři starší a „obviněný“ tam nesmí být. Je to nejenom nebiblické, ale i nefér. Pokud chceš číst dále, rád bych vysvětlil důvody, které mě k odchodu vedou, protože si myslím, že si je vzhledem k pěkným vztahům, které mezi námi jsou, zasloužíš znát.

 

 

Nejprve Ti ukáži biblické verše sice velmi důvěrně známé, ale chybně interpretované. Vyhledej si prosím ve své studijní Bibli a přemýšlej se mnou nad touto pasáží ze 2 Jana 9-11:

9 Žádný, kdo se tlačí dopředu a nezůstává v KRISTOVĚ učení, nemá Boha. Kdo v tomto učení zůstává, ten má Otce i Syna. 10 Jestliže k vám někdo přichází a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho nikdy do svých domovů ani ho nezdravte. 11 Kdo ho totiž zdraví, je podílníkem na jeho ničemných skutcích.“
Pozn. pod čarou k 10 verši: Dosl. „mu neříkejte, že se radujete“.

  1. Společnost Strážná věž vytrhuje z kontextu výraz „toto učení“ a přivlastňuje si ho na své učení. Kontext tento příkaz vztahuje na lidi, kteří zavrhují Krista a jeho učení, které tu bylo v 1. století, celý středověk, a je tu až dodnes. Kvůli Kristovu učení křesťané během celé historie umírali! Není možné, aby nějaká společnost, církev, skupina.. měla na Kristovo učení výlučné vlastnické právo.

  2. Pisatel Bible varoval své čtenáře před 2000 lety a jeho varování od té doby stále trvá. Proč by je varoval před zavrhováním „systému nauk“ nějaké organizace založené až v 19. století? Navíc se tyto nauky na rozdíl od Kristova učení stále mění.

  3. Původní řecké slovo, které je zde přeloženo chybně jako „nezdravte“, znamená – viz poznámka pod čarou k 10. verši ve studijní Bibli, kde je uvedeno: *Dosl. „mu neříkejte, že se radujete“.
    Je obrovský rozdíl, když řeknu: „ahoj“ nebo „dobrý den“ jako projev slušnosti a společenského chování, nebo když svým pozdravem projevuji dotyčnému náklonnost, vřelost, souhlas.

  4. Když si dobře přečteme kontext, přijdeme na to, že „neříkat, že se raduji“ se vztahuje na ty, kdo zavrhují KRISTOVO učení – tedy antikristy. Antikrist není ten, kdo nesouhlasí s nějakou naukou společnosti svědkové Jehovovi a je kvůli tomu vyloučen. Antikrist je ten, kdo zavrhuje Krista nebo Kristovo učení. Znáš někoho takového osobně? Já tedy ne. A kdybych někoho takového znal, choval bych se podle těchto rad apoštola Jana a také po vzoru Ježíše – bod 5.

  5. Ježíš Kristus nám dal svým jednáním vzor – neradoval se ze Satanovy (antikristovy) přítomnosti, ale nedělalo mu problémy s ním mluvit dokonce i o duchovních věcech. A přesně totéž říká i Jan ve svém dopise 2 Jana 9-11.

O nesprávnosti výkladu těchto veršů společností Strážná věž vím už od začátku, co jsem s ní přišel do kontaktu. Ale stále jsem si to omlouval: „Vždyť to není až tak podstatné. Jsou důležitější nauky, které svědkové učí správně.“
Mnoho bratrů se mi během té doby svěřilo, že s tím rovněž nesouhlasí. Dokonce jeden 80letý bratr, který je svědkem Jehovovým polovinu svého života mi přiznal, že s tím také nesouhlasí, ale že „čeká na nové světlo“.

A tak během tohoto našeho čekání snad každý z nás zaslechl výtku typu: „svědkové Jehovovi rozbíjejí rodiny“, která má přímou souvislost s tímto špatným výkladem Písma. Ačkoli biblické zásady rodiny a manželství stmelují, upřímně řečeno, tato nauka rodiny skutečně rozbíjí. V mnoha případech lidé kvůli tomu skončí na psychiatrii a nebo ještě hůř.

 

Uvedu příklad:
V našem městě spáchala sebevraždu paní, která byla před několika lety vyloučena. Od její důvěrné kamarádky (můžu sdělit jméno s adresou) vím, že velmi těžce nesla to, že milovaný dospívající syn (žijící ve společné domácnosti s jejím bývalým manželem) poslušně respektoval nařízení společnosti Strážná věž ohledně chování k tzv. vyloučeným osobám. Měla ho natolik ráda, že někdy chodila na zastávku trolejbusu, kam přijížděl ze školy, aby ho tajně, aspoň z dálky mohla vidět. Občas z téhož důvodu přišla na shromáždění. Posílala mu dárky, poctivě platila výživné, pořád na něj myslela a strašně toužila být s ním. Její zoufalství ji nakonec dohnalo k tomuto činu.
V žádném případě neobviňuji jejího syna, bývalého manžela nebo bratry, kteří ji vyloučili!
Ti všichni poslušně plnili jenom to, co měli, a dokonce svojí mamince a bývalé manželce ani nepřišli na pohřeb, což snad ani nejde lidsky pochopit… K její smrti významně dopomohla tato nesprávná nauka společnosti o chování k tzv. „odpadlíkům“. Ona nebyla žádným antikristem – tedy odpadlíkem.

A tak doufám, milý bratře či sestro, že Ti můj rozbor 2 Jana 9-11 pomohl objasnit, kdo přesně je podle Písma odpadlíkem neboli antikristem a jak se k němu křesťané mají chovat. S tím je samozřejmě úzce spjatý pojem „odpadlická literatura“. Jestliže Ti někdo upírá nějaké informace se záminkou, že je to „odpadlická literatura“ buď ve střehu!

Vždyť informace je to nejcennější, co máme! Na základě informací se můžeme správně rozhodovat. Pokud někdo tvrdí, že něco nemáš číst, je to obyčejná manipulace. Pravda se zkoumání nebojí! Jestliže nám někdo tvrdí opak, buď si myslí, že jsme malé děti, že jsme hloupí nebo před námi něco tají.

 


Bible vybízí ke zkoumání:
1Ja 4:1 – „nevěřte každému inspirovanému výroku, ale zkoušejte inspirované výroky“

Když Písmo vybízí, abychom nevěřili dokonce inspirovaným výrokům a zkoumali je, nemyslíš si, že tím spíše bychom měli zkoumat ty neinspirované, napsané „Věrným a rozvážným otrokem“?


 

 

Druhou věcí, velmi kontroverzní, je otázka krve.

Nezpochybňuji biblický pokyn ve Sk 15:29 – zdržovat se krve. Jde o jinou věc. Možná si vzpomeneš na Naši službu království 11/2006, na základě které vedoucí sbor umožnil 7 milionům svědků Jehovových na celém světě rozhodovat se ohledně krevních frakcí – zda je přijmou nebo nepřijmou, jen na základě jejich svědomí a uvážení. Do listopadu 2006, kdy vyšla tato zpráva, by (nekající se) svědek Jehovův který přijal krevní frakce byl vyloučen, od listopadu už nikoli.
Nyní chci upozornit, že následující příklad je pouze hypotetický a nikoho takového neznám.

Připusťme, že v roce 2005 by jistá sestra Nováková řešila vážný zdravotní problém a stála by před důležitou otázkou:

1. Buď přijmu krevní frakce, budu žít, ale vyloučí mě z organizace se všemi důsledky,
nebo

2. frakce odmítnu a zemřu, ale zůstanu věrná Jehovovi.

Sestra se rozhodne zůstat věrná Jehovovi, frakce odmítne a zemře. Ale kdyby se tato událost odehrála o rok později, sestra Nováková by mohla klidně frakce přijmout, žila by dál a navíc by zůstala věrná Jehovovi.

 

Naskýtá se důležitá otázka: „Kdo má vinu krve za tuto zbytečnou smrt?“

Jsou pouze 3 možnosti:

  1. sestra Nováková;
  2. Jehova;
  3. organizace Strážná věž

Která možnost je správná, posuď sám.

Komu sestra ve skutečnosti projevila věrnost? Jehovovi nebo lidské, chybující instituci?
Pokud instituci, není to v tom případě modlářství?

Nevím, kolik svědků Jehovových za ty roky, než zasvítilo „nové světlo“ – až do listopadu 2006 kvůli tomu, že odmítli léčbu krevními frakcemi, zbytečně zemřelo. Taková statistika se neuvádí.
Ani to, jak kvůli tomu trpí případní sirotci, co tomu říkají příbuzní, jaké to vrhá světlo na ostatní…

 

A ještě jedna úvaha ohledně otázky krve.

Když byl Ježíš zde na zemi, léčil v sobotu, ačkoli podle tehdejších vykladačů Mojžíšského zákona za to zasluhoval smrt (Mt 12:9-14). Ne, že by nabádal k porušování zákona ale pokud šlo o lidské zdraví nebo život, tak je dal do popředí před všechna nařízení!

Zásada je totiž taková, že zákon je tu pro lidi, ne lidi pro zákon:
(Marek
2:27 – Sabat začal existovat kvůli člověku, a ne člověk kvůli sabatu“)

Rovněž neodsuzoval zákoníky za to, že v sobotu vytáhli z jámy své zvíře.

Ježíš tím nádherně ukázal, že zákon lásky je nade všechny zákony! A toto zákoníci v Brooklynu absolutně nepochopili. Milejší je jim armáda vdov, vdovců a sirotků.

Rozhodují od stolu o nevinných a to přesně opačně, než zní Ježíšova zásada Mt 12:7:
Kdybyste však byli rozuměli, co to znamená: ‚Chci milosrdenství, a ne oběť‘, nebyli byste odsoudili nevinné.“

Proč se postoj k nauce, kterou společnost Strážná věž stále mění, není dána na svědomí každého jednotlivce? Proč se její dodržování tvrdě vyžaduje i přesto, že mnozí umírají zbytečně?

 

Když Izraelité dobývali zaslíbenou zemi, Jehova původní národy nechal vyhladit kvůli odporným věcem, které prováděli. Jedním z jejich nejohavnějších rituálů byly lidské oběti.

5Mo 12:29-31: 29 Až před tebou Jehova, tvůj Bůh, odřízne národy, k nimž jdeš, abys je zbavil vlastnictví, také je zbavíš vlastnictví a budeš bydlet v jejich zemi. 30 Měj se na pozoru, aby ses po nich nechytil do pasti, až budou před tebou vyhlazeny, a aby ses nedotazoval ohledně jejich bohů a neříkal: ‚Jakpak ty národy sloužívaly svým bohům? A já, ano, já budu činit stejně.‘ 31 Nebudeš tak činit Jehovovi, svému Bohu, neboť činili svým bohům všechno, [co je] Jehovovi odporné, co opravdu nenávidí, neboť dokonce své syny a své dcery pravidelně pálí v ohni svým bohům.“

 

Jehova se nezměnil. Stále nenávidí lidské oběti, ale společnost Strážná věž je vyžaduje.
Proto není, ani nemůže být spojena s Jehovou!!!

Přesně na ni platí verše Mt 15: 8-9:
8 ‚Tento lid mě ctí svými rty, ale jejich srdce je ode mne daleko vzdáleno. 9 Je marné, že mě stále uctívají, protože vyučují lidské příkazy jako nauky.‘

Zdá se Ti to tvrdé? Tvrdé to je, ale pravdivé.

 

V minulosti jsem měl mnohokrát pochybnosti, zda organizace svědkové Jehovovi je „jediná pravá Boží organizace“ nebo není. Vždy mě držely úvahy typu: „Kam bych šel?“ A odpovídal jsem si: „Vždyť tu není žádná lepší organizace (církev). I když dělá společnost Strážná věž chyby, stále je nejblíže k pravdě.“

Milý bratře, milá sestro, mnoho jsem zkoumal a nyní mohu zodpovědně prohlásit, že tu je něco lepšího! Mohl bych se zde rozepsat na dalších několik stran, ale to není mým cílem. Odpověď na tuto otázku a mnoho dalších najdeš ve skvělé knize, kterou Ti dávám do přílohy tohoto e-mailu. Napsal ji Raymond Franz, který zasvětil téměř celý svůj život organizaci jako průkopník, misionář a posledních 10 let byl dokonce členem vedoucího sboru. Není pomlouvačná, ani zahořklá, mluví pouze fakta.
Velmi dobře se čte. Je to nejlepší kniha, která byla kdy na toto téma vydána!


Najdeš tam biblické vysvětlení například k těmto tématům:

  • Co je v Písmu přesně myšleno tím „kázáním o království“ a kázáním „dům od domu“? Musí všichni křesťané kázat? Pokud ano, musí to dělat tímto způsobem?
  • Musí tu být nějaká pravá organizace nebo církev? Pokud ano, tak jaká to je? Jak ji poznat?
  • Má tu na zemi Jehova nějaký viditelný sdělovací prostředek? – strana 25
  • Jedna víra, jedna naděje, jeden křest – Jak je to myšleno?
  • Sjednoceni stejnou myslí a stejným myšlenkovým postupem – Jak to má vypadat v praxi?
  • To znamená věčný život, že přijímají poznání… Ale jak ho mají přijímat a od koho?
  • Jak je to přesně s tou krví?
  • Věrný a rozvážný otrok. Je to podobenství nebo proroctví?
  • Otázka zdravení – podrobněji, strana 285
  • Nesmí se křesťan společensky stýkat s vyloučeným? – strana 290
  • Jak se správně chovat k bratrovi, který vážně zhřešil?

Atd., atd. Je to nesmírně zajímavá kniha a velmi člověka, který upřímně hledá pravdu, obohatí.
Je velmi cenná nejen svými informacemi. Pokud se po přečtení mého dopisu přesto domníváš, že jejím autorem je nějaký „odpadlík“ a číst ji nechceš, nenutím Tě.

 

Možná by Tě zajímalo, co budu dělat dál?

Miluji Jehovu, miluji Ježíše Krista a rozhodně se nechci od někoho odtahovat. Odtahují se ti, kdo poslouchají nebiblické nauky o nezdravení.. Ale jak jsi už asi pochopil, do sboru svědků Jehovových chodit nebudu. Nechci se ani stavět do role Robinsona Crusoe a věřit si sám doma. Bible vybízí, aby se křesťané shromažďovali, protože je to pro ně prospěšné, povzbuzující. Chci se postupně začlenit do nějakého místního křesťanského sboru. Nehledám „Boží organizaci“, protože jednoduše žádná taková neexistuje. Funkce organizace (či církve) nemá být vůdčí, kontrolní a diktující, ale naopak pouze koordinační či služebná. Žádná organizace totiž za nás nepoložila život a nebudeme zachráněni skrze nějakou organizaci, ale pouze skrze Ježíše Krista (Jan 14:6 – Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne.“) A o to tady jde především – o vztah k Ježíši Kristu. Bylo by toho hodně, co bych mohl ještě napsat. Toto nejsou jediné nauky, kvůli kterým odcházím. Pokud by ses mě na něco rád zeptal, kontakt na mě máš. Rád odpovím, rád Tě uvidím – u nás mají dobří lidé dveře vždy otevřené.

 

Petr

Badatelé Bible © 2014-2018 Frontier Theme