Ježíš je Jehova

  Ježíš je Jehova  
Ježíš   JHVH
     
Jan 1:3 – Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je. Stvořitel Iz 48:13 – Ano, má ruka založila zemi a má pravice rozestřela nebesa; volám na ně a společně se postaví.
Kol 1:16-17 – neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi, věci viditelné i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority; všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On je přede vším a všechno v něm spočívá.   Iz 40:28 – Což to nevíš? Cožpak jsi neslyšel, že věčný Bůh, Hospodin, stvořitel končin země, neochabne ani se neunaví? Jeho rozumnost je nevyzpytatelná.
Heb 1:10-12 – A: ‚Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi a nebesa jsou dílem tvých rukou. Ona pominou, ty však zůstáváš; všechna jako roucho zestárnou a jako plášť je svineš, jako roucho budou i proměněna. Ty však jsi stále tentýž a tvá léta nepominou.‘   Ža 102:25-27 – Pravím: Můj Bože, neber mě uprostřed mých dnů — tvá léta jsou od pokolení do pokolení. Dávno jsi založil zemi, nebesa jsou dílo tvých rukou. Ta zaniknou, ale ty zůstaneš. Všechna jako roucho zvetší, vyměníš je jako plášť a budou proměněna.
  Iz 66:1-2 – Toto praví Hospodin: Nebesa jsou mým trůnem a země podnoží mých nohou. Kde je ten dům, který mi chcete postavit, a kde místo mého odpočinutí? Všechny tyto věci učinila má ruka, tak to všechno nastalo, je Hospodinův výrok.
 
Iz 9:6 – Neboť chlapec se nám narodil, syn je nám dán; na jeho rameni spočinulo panství. Dal mu jméno Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje. Bůh Iz 10:21 – Ostatek se navrátí, ostatek Jákoba, k mocnému Bohu.
2 Ko 5:10 – Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.   Ří 14:10-11 – Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží. Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘
Jan 20:28 – Tomáš mu odpověděl slovy: „Můj Pán a můj Bůh.“  
 
Zj 1:17 – Když jsem jej spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý. I položil na mne svou pravici a řekl: „Neboj se. Já jsem první i poslední“ První i poslední, alfa i omega
Iz 41:4 – Kdo to spravil a učinil, povolávaje rodin od počátku? Já Hospodin, první i poslední, já sám.
Zj 2:8 – Andělu sboru ve Smyrně napiš: ‚Toto praví ten první a poslední, který byl mrtev a ožil: Iz 44:6 – Toto praví Hospodin, král Izraele a jeho vykupitel, Hospodin zástupů: Já jsem první a já jsem poslední; kromě mne není žádný Bůh.
Zj 22:13 – Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.“   Iz 48:12 – Slyš mě, Jákobe, Izraeli, můj povolaný. Já jsem, já jsem první, já jsem také poslední.
 
Jan 8:24 – Proto jsem vám řekl, že zemřete v svých hříších. Neboť jestliže neuvěříte, kdo já jsem, zemřete v svých hříších.“ Já jsem (ego eimi) 2 Mo 3:14 – Bůh Mojžíšovi odpověděl: JSEM, KTERÝ JSEM. A pokračoval: Toto řekneš synům Izraele: JSEM mě poslal k vám.
Jan 8:58 – Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, dřív než byl Abraham, já jsem.“   Iz 43:10 – Vy jste mými svědky, je Hospodinův výrok, jste mým otrokem, kterého jsem vyvolil, abyste mne poznali a uvěřili mi a porozuměli, že to jsem já. Přede mnou nebyl vytvořen žádný Bůh ani po mně žádný nebude.
Jan 13:19 – Již teď vám to říkám, dříve než se to stane, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že Já jsem.   5 Mo 32:39 – Hleďte nyní, že já, já Jím jsem, a že nikdo jiný není se mnou Bohem! Já dávám smrt a já dávám život; když jsem udeřil, vyléčím opět já (a z mé ruky nikdo nevysvobozuje).
Jan 14:6-11 – Ježíš mu řekl: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Jestliže znáte mne, poznáte i mého Otce. A od nynějška ho znáte a viděli jste ho.“ Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.“ Ježíš mu řekl: „ Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky.  
Jan 18:6-8 – Jakmile jim řekl: ‚Já jsem‘, ustoupili dozadu a padli na zem. Opět se jich tedy zeptal: „Koho hledáte?“ Oni řekli: „Ježíše Nazaretského. “ Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte-li mne, nechte tyto lidi odejít.“  
Mr 14:61-63 – On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: „Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?“ Ježíš řekl: „Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího s nebeskými oblaky. “ Velekněz roztrhl svá roucha a říká: „Nač ještě potřebujeme svědky?  
 
2 Ti 4:1 – Zapřísahám tě před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, a při jeho zjevení a jeho kralování Soudce Iz 51:5 – Má spravedlnost je blízko, má záchrana vzejde a mé paže budou soudit národy. Na mne očekávají ostrovy a v mou paži skládají naději.
2 Ko 5:10 – Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.   Ří 14:10-11 – Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží. Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘
 
 
Mt 2:2 – a říkali: „Kde je ten narozený král Židů? Spatřili jsme jeho hvězdu, když vycházela, a přišli jsme se mu poklonit.“ Král Jer 10:10 – Ale Hospodin je pravý Bůh, on je živý Bůh a věčný král. Před jeho hněvem se třese země, národy nevydrží jeho rozhořčení.
Lk 23:3 – Pilát se ho otázal: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty říkáš.“   Iz 44:6 – Toto praví Hospodin, král Izraele a jeho vykupitel, Hospodin zástupů: Já jsem první a já jsem poslední; kromě mne není žádný Bůh.
Jan 19:21 – Židovští velekněží říkali Pilátovi: „Nepiš ‚král Židů‘, nýbrž ‚on řekl: Jsem král Židů.‘“   Ža 47:3 – Vždyť Hospodin je Nejvyšší, je hrůzu vzbuzující král, veliký nad celou zemí!
 
Jan 8:12 – Ježíš k nim opět promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ Světlo Ža 27:1 – Davidův žalm. Hospodin je mé světlo i má spása, koho bych se bál?
Lk 2:32 – světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“   Iz 60:20
  1 Jana 1:5 – A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji zvěstujeme: Bůh je světlo a není v něm žádná tma.
 
1 Ko 10:1-4 – Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem, všichni byli pokřtěni v Mojžíše v oblaku a v moři, všichni jedli týž duchovní pokrm a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus. Skála 5 Mo 32:4 – On je Skála, jeho dílo je dokonalé, neboť všechny jeho cesty jsou Právo. Je to Bůh věrný a prostý nepravosti, on je Spravedlnost a Přímost.
1 Pe 2:4-8 – Když přicházíte k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, vzácný, i vy sami jako živé kameny jste budováni jako duchovní dům ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti, příjemné Bohu skrze Ježíše Krista. Proto stojí v Písmu: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.‘ Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným ‘ a ‚kamenem úrazu a skálou pohoršení‘. Ti narážejí, protože jsou neposlušni slova; k tomu také byli určeni.   2 Sa 22:32 – Kdo je tedy Bůh kromě Jahva, kdo je Skála, ne-li náš Bůh?
  Iz 17:10 – Ano, zapomněla jsi na Boha své záchrany a na skálu svého bezpečí nepamatuješ. Proto, ačkoliv vysazuješ nejlíbeznější sadbu a zaséváš cizokrajnou révu
  Iz 44:8 – Nestrachujte se a nebuďte ochromeni! Což ti to odedávna nezvěstuji a neoznamuji? Vy jste mými svědky. Cožpak je Bůh kromě mne? Není jiná skála, o žádné nevím.
 
Jan 4:42 – Té ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, Kristus.“ Zachránce, spasitel Iz 43:3 – Protože já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj zachránce.
Tit 2:13 – očekávajíce tu blahoslavenou naději, zjevení slávy velikého Boha a našeho Zachránce Ježíše Krista   Oz 13:4 – Ale já jsem Hospodin, tvůj Bůh, z egyptské země. Neznáš Boha kromě mě, mimo mě jiný zachránce není.
1 Ja 4:14 – A my jsme viděli a dosvědčujeme, že Otec poslal Syna, Zachránce světa.   Iz 43:11 – Já, já jsem Hospodin a kromě mne žádný zachránce není.
  Iz 45:21 – Oznamte a předložte fakta, jen ať se spolu poradí. Kdo to odedávna zvěstoval, odedávna to oznamoval? Zdali ne já, Hospodin? Vždyť není jiného Boha kromě mě. Jiný Bůh, spravedlivý a zachraňující, mimo mě není.
 
Jan 10:11 – Já jsem ten dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá svou duši za ovce. Pastýř Ža 23:1 – Davidův žalm. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.
Heb 13:20 – A Bůh pokoje, který vyvedl z mrtvých velkého pastýře ovcí pro krev věčné smlouvy, našeho Pána Ježíše   Iz 40:11 – Bude pást své stádo jako pastýř, svou paží shromáždí jehňata a v náruči je ponese, březí povede pomalu.
Jan 10:14-16 – Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne, jako Otec zná mne a já znám Otce. A svou duši pokládám za ovce. Mám ještě jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.  
1 Pe 2:25 – Neboť jste bloudili jako ovce, ale nyní jste se obrátili k pastýři a strážci svých duší.  
 
Sk 7:59 – A kamenovali Štěpána, který vzýval Pána a říkal: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“ Tím, kdo přijímá ducha Ža 31:6 – do tvých rukou odevzdávám svého ducha, ty mě, Jahve, vykupuješ. Bože pravdy
 
Př 18:10 – Pevnou věží je Jahvovo jméno! Spravedlivý k ní spěchá a je v bezpečí. Významný svým jménem Sk 4:12 – A v nikom jiném není záchrana; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.“
Ža 20:2 – Kéž ti v den tísně Jahve odpoví, ať tě jméno Jakubova Boha chrání!  
 
1 Kr 18:24 – Vy budete vzývat jméno svého boha a já budu vzývat Jahvovo Jméno: bůh, který odpoví ohněm, ten je Bůh.“ Všechen lid odpověděl: „To je správné.“ Ten, jehož jméno je správné vzývat 1 Ko 1:2 – církvi Boží, která je v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří na kterémkoliv místě vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, Pána jejich i našeho
 
Mi 4:5 – Každý národ chodí ve jménu svého boha, ale my budeme chodit ve jménu Hospodina, našeho Boha, navěky a navždy. Ten, v němž je správné chodit Kol 2:6 – Protož jakž jste přijali Krista Ježíše Pána, tak v něm choďte
 
2 Mo 30:37-38 – Vonnou směs, kterou takto uděláš, si ve stejném složení neuděláte sami pro sebe. Bude pro tebe posvátná, vyhrazená Jahvovi.Kdokoli si udělá stejnou, aby čichal její vůni, bude vyloučen ze svého lidu.“ Ten, pouze jemuž patří vůně kadidla Zj 5:8 – A když ho vzal, čtyři živé bytosti i čtyřiadvacet starších padlo před Beránkem; každý měl harfu a zlaté misky plné kadidel, což jsou modlitby svatých.
 
Ří 14:10-11 – Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží. Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘ Ten, před kterým bude klekat každé koleno Iz 45:23 – Skrze sebe přisáhl jsem, vyšlo z úst mých slovo spravedlnosti, kteréž nepůjde na zpět: Že se mně skláněti bude všeliké koleno, a přisahati každý jazyk
2 Ko 5:10 – Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.  
Fil 2:10 – Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, kteříž jsou na zemi, i těch, kteříž jsou pod zemí  
 
Sk 9:14 – Také zde má od velekněží plnou moc spoutat všechny, kteří vzývají tvé jméno.“ Vzývat 1 Kr 18:24 – Pak vzývejte jméno svého boha a já budu vzývat jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bohem. Všechen lid odpověděl: Dobře jsi promluvil.
1 Ko 1:2 – církvi Boží, která je v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří na kterémkoliv místě vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, Pána jejich i našeho  
 
Ga 2:16 – když však víme, že člověk není ospravedlňován ze skutků Zákona, nýbrž skrze víru v Ježíše Krista, i my jsme v Krista Ježíše uvěřili, abychom byli ospravedlněni z víry Kristovy, a ne ze skutků Zákona, protože ze skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk. V něm ospravedlněni Iz 45:25 – V Hospodinu budou ospravedlněni a jím se bude chlubit všechno potomstvo Izraele.
 
Kol 2:6 – Protož jakž jste přijali Krista Ježíše Pána, tak v něm choďte Chodit v jeho jménu Mi 4:5 – Každý národ chodí ve jménu svého boha, ale my budeme chodit ve jménu Hospodina, našeho Boha, navěky a navždy.
 
Lk 10:17 – Těch sedmdesát dva se vrátilo s radostí a říkali: „Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu.“ Bojovat v jeho jménu 1 Sa 17:45 – David Pelištejci odpověděl: Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a srpáčem, ale já jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi tupil.
 
Mi 5:1 – A ty, Betléme efratský, který jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, kdo bude vládnout nad Izraelem, ten, jehož původ je odedávna, ode dnů věčných. Je věčný Ža 93:2 – Tvůj trůn pevně stojí odedávna. Ty jsi od věčnosti!
 
Mt 16:27 – Syn člověka má přijít v slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání. Ten, který přijde zachránit Iz 35:4 – Řekněte těm, kdo mají ustrašené srdce: Buďte silní, nebojte se; hle, váš Bůh! Přijde s pomstou, s Boží odplatou. On sám přijde a zachrání vás.
Jan 10:38 – Jestliže je však činím, a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a dále poznávali, že Otec je ve mně a já v Otci.
Iz 35:4,5 – Řekněte těm, kdo mají ustrašené srdce: Buďte silní, nebojte se; hle, váš Bůh! Přijde s pomstou, s Boží odplatou. On sám přijde a zachrání vás. Lk 7:22 –A jim odpověděl: „Jděte, podejte zprávu Janovi, co jste uviděli a uslyšeli: Slepí opět vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.“
Použité překlady: Bible Kralická, Český studijní překlad, Jeruzalémská Bible

Pdf verze: Ježíš je Jehova

Autor: petrvan

1 Comment

Add a Comment
  1. Pokoj tobě Petrvane,
    musím vznést zásadní výhradu proti tvé srovnávací tabulce.

    V souladu s Písmy tvrdím, že Ježíš není Jehova – lépe řečeno:

    Jëhóšua, Mášíjach, není stejná bytost jako Jëhóah, Elóhím.
    Aby se to prokázalo, postačuje v Písmech ukázat, že Jëhóšua není Bohem Stvořitelem.

    Nic takového totiž Jëhóah nenechal zapsat do Písem jako svá slova. Nic takového nikdy Jëhóšua neučil.
    Je to nauka odporující Písmům, zformulovaná učenci ovlivněnými řeckou filozofií a koncily ovlivněnými kdoví čím vším, ve staletích dávno po sepsání Písem.
    Na tom, že je to nepravá nauka, nic nemění ani to, že je po tisíciletí vyznávána téměř celým křesťanstvem.

    To, že Ježíš je Jehova, je hereze (neboli výběr). Tabulka to názorně předvádí svým výběrem biblických veršů, které jsou kladeny do nesprávných souvislostí. Mezi sloupci ‚Ježíš‘ a ‚JHVH‘ nemůže platit rovnost ani ekvivalence. Syn člověka, Jëhóšua, vždy učil o své podřízenosti Otci, Jëhóahu Bohu.

    Na začátku tabulky je na podporu tvrzení, že Ježíš je Stvořitel, uveden verš J 1:3.
    Proč až tento třetí verš s nevyjádřeným podmětem, který se vztahuje k předchozímu ‚Slovu‘ (J 1:1)?
    Zřejmě se předpokládá, že si ‚poučený‘ studující doplní sám, že ‚to Slovo‘ je Ježíš.

    Ale takový předpoklad je nesprávný. Někteří překladatelé posilují tento výklad tím, jak zde používají velké písmeno ‚S‘, jak určitý člen někde překládají ukazovacím zájmenem a jinde ne a jak mění různě slovosled. Jsou také vypracovány různé rozbory, zabývající se například určitým členem u slova Bůh.

    Pokud se zajímáme o Stvořitele, je dobré si nejprve připomenout kontext Písem.

    Móšé napsal o počátku (1M 1:1 – tříbený text českého překladu podle KB1613 – dále TTČP):

    Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

    Žalmista napsal o stvoření slovem (Ž 33:6 TTČP):

    Slovem Jëhóahovým nebesa učiněna jsou
    a dechem úst jeho všechno vojsko jejich.

    Žalmista napsal o stvoření všech věcí příkazem (Ž 148:5-6 TTČP):

    Chvalte jméno Jëhóahovo,
    neboť on přikázal a stvořeny jsou
    a upevnil je na věčné věky,
    dal ustanovení,
    z nichž by nevykračovali.

    Jëšajáhú napsal o slovu (Jëš 55:8-11 TTČP):

    Nejsou zajisté myšlení má jako myšlení vaše,
    ani cesty vaše, jako cesty mé,
    praví Jëhóah.

    Ale jako vyšší jsou nebesa než země,
    tak převyšují cesty mé, cesty vaše
    a myšlení má, myšlení vaše.

    Neboť jako padá déšť nebo sníh s nebe a zase se tam nenavrací,
    ale napájí zemi a činí ji plodnou a úrodnou tak,
    že vydává semeno rozsévajícímu a chléb jídajícímu,
    tak bude slovo mé, které vyjde z úst mých.

    Nenavrátí se ke mně s prázdnou,
    ale učiní to, co se mi líbí a zdárně to vykoná,
    k čemuž je posílám.

    A Jëhóchánán, který jistě znal předchozí texty, svým osobitým stylem napsal na úvod dobré zprávy (J 1:1-5 TTČP):

    Na počátku bylo slovo
    a slovo bylo u Boha
    a Bůh byl Slovo.
    Toto bylo na počátku u Boha.

    Všechny věci skrze ně nastaly
    a bez něj nenastala ani jediná věc,
    jenž se stala.

    V něm život byl
    a život byl světlo lidí
    a světlo ve tmě svítí
    a tma je nepohltila.

    Jëhóchánán psal o tom, co každý Žid, dobře znal – o stvoření všech věcí Bohem.
    Všechno shrnul do několika myšlenek a potom poukázal na podivuhodné použití slova, ve kterém byl život a které zdárně vykonalo to, k čemu bylo posláno (J 1:14 TTČP):

    A slovo tělem stalo se
    a přebývalo mezi námi –
    a viděli jsme slávu jeho,
    slávu jako jednorozeného od Otce –
    plné milosti a pravdy.

    Jëhóah říká slova, která se uskutečňují. Je jediný, kdo má takovou moc a moudrost, že jeho slovem jsou tvořeny všechny věci i bytosti v nebesích i na zemi. Pro naše chápaní nelze najít větší projev moci spojené s moudrostí.

    Jëhóchánán zosobnil Jëhóahovo slovo, dech jeho úst, příkaz, kterým Bůh tvořil všechny věci.
    Poskytuje nám tím představu Boha jako zosobněné Slovo, slovo Stvořitele, Jëhóaha.

    Je nemyslitelné, že by bez jakéhokoliv vysvětlení v několika verších zavedl Jëhóchánán, novou převratnou nauku, tedy že Jëhóšua je ‚Slovo‘ a proto je Stvořitelem.
    Jakoukoliv takovou nauku by mohl vyučovat jedině Jëhóšua a to pouze s pověřením od svého Otce. O tom by byl v Písmech jistě velmi podrobný záznam.

    Jëhóchánán dále myšlenku ‚slova‘ už nerozvíjí. O Bohu a jeho Synu píše jako o světle, dokonce o světle života. Jëhóah je světlo (1J 1:5)[obohu.cz/csp.php?k=1J&kap=1&v=5]. Jëhóšua je světlo světa (J 8:12)[obohu.cz/csp.php?k=J&kap=8&v=12].
    (pozn.: Odkazy mezi [] je možné přes schránku zkopírovat do adresního řádku prohlížeče a zobrazit si odpovídající text.)

    Prvním pro nás zaznamenaným slovem Boha v Písmech je slovo ‚Jëhí ór!‘, překládané jako ‚Buď světlo‘,’Budiž světlo‘,’Ať nastane světlo‘ (1M 1:3). Boží jméno Jëhóah lze složit z hebrejských slov ‚Jëhí ór‘ a ‚Elóah‘ a znamená ‚Ať nastane říká Bůh‘
    [whitepaper.bluefile.cz/BJ/BJ_Vyklad.html].

    Jëhóah své jméno od počátku a navždy spojil se stvořením všech věcí. Svému synu, Jëhóšuovi, všechny tyto věci spolu s poznáním poskytl
    (Mat 11:25-27)[obohu.cz/csp.php?k=Mt&kap=11&v=25&kv=27].

    Díky životu Jëhóšuy Christa jsme i my, lidé z národů, dostali možnost znát jméno a věřit ve jméno Jëhóaha, pravého Boha. Je to proto, že známe jméno a věříme ve jméno Jëhóšuy, Božího syna.
    A tak můžeme sami na sobě pocítit, kromě Boží moci a moudrosti, i další Jëhóahovy vlastnosti, spravedlnost a lásku
    (Iz 42:6-11)[obohu.cz/csp.php?k=Iz&kap=42&v=5&kv=10].

    Jëhóah, náš Otec, je jediný pravý Bůh a není jiného kromě něho
    (J 17:3)[obohu.cz/csp.php?k=J&kap=17&v=3],
    (Mar 12:28-34)[obohu.cz/csp.php?k=Mk&kap=12&v=28&kv=34].

    Jëhóšua náš Pán, je Syn člověka a Boží syn, kterého jeho Otec, Jëhóah, poslal na svět, aby zachránil svůj lid od jejich hříchů. Jeho jméno, Jëhóšua, které mu jeho Otec dal, znamená Jëhóah je záchrana
    (Mat 1:21-22)[obohu.cz/bible/index.php?mpcz_pozn=ano&k=Mt&styl=MPCZ&kap=1].

    Jëhóšua je mimořádný člověk, který se narodil z Boží vůle zapůsobením jeho ducha na židovskou pannu Mirjám
    (L 1:30-35)[obohu.cz/csp.php?k=L&kap=1&v=30&kv=35].

    Tak jako se první člověk, Ádám, stal živou duší působením Božího ducha, tak se člověk Jëhóšua, poslední Ádám, stal duchem oživujícím
    (1Kor 15:45)[obohu.cz/csp.php?k=1K&kap=15&v=45].
    Takové podivuhodné učinil Bůh opatření.

    Jëhóšua a Jëhóah, to jsou dvě jedinečné bytosti, Syn člověka a Bůh, mající mezi sebou blízké vztahy plné lásky
    (J 5:19-21)[obohu.cz/csp.php?k=J&kap=5&v=19&kv=21].
    Otec nikoho nesoudí, ale Jëhóšua dostal pravomoc konat soud, protože je Syn člověka
    (J 5:22-32)[obohu.cz/csp.php?k=J&kap=5&v=22&kv=32].

    Je životně důležité slyšet slovo Jëhóšuy Christa a věřit tomu, kdo ho poslal, Jëhóahu Bohu.
    Právě tak, jak nás učí prostřednictvím Písem.

Tady můžete napsat váš komentář

Badatelé Bible © 2014-2018 Frontier Theme